|
|
Hodnocení mikrostrukturních parametrů ložiskových ocelí s ohledem na jejich mechanické vlastnosti a životnost
Hroš, Michal ; Juliš, Martin (oponent) ; Klakurková, Lenka (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce je hodnocení vlivu mikrostrukturních parametrů ložiskových materiálů s důrazem na hodnocení karbidické fáze s využitím předpisu SEP 1520. Úvodní teoretická část se zabývá analýzou konkrétních skupin materiálů pro výrobu valivých ložisek. Pozornost je věnována jednotlivým skupinám ocelí, jejich mechanickým vlastnostem, výrobě, tepelnému zpracování,mikročistotě a především pak mikrostrukturním a makrostrukturním parametrům, které významným způsobem ovlivňují kvalitu ložiskových ocelí. Experimentální část bakalářské práce je detailněji fokusována zejména na vliv velikosti, morfologie a rozložení karbidické fáze v materiálech na jejich výslednou kvalitu a jejich systematické hodnocení.
|
|
|
Měřicí doteky ve strojírenské metrologii
Böhm, Jakub ; Harčarík, Matej (oponent) ; Jankových, Róbert (vedoucí práce)
V této diplomové práci je řešena problematika měřicích doteků ve strojírenské metrologii. Práce pojednává o adhezivním a dalších druzích opotřebení, které způsobují měřicí doteky během dynamického měření. Je zde vyhodnoceno poškození měřené součásti ze siluminu i změny textury měřicích doteků vyrobených z karbidu titanu, nitridu křemíku, zirkonia, ložiskové oceli, rubínu, experimentálního kompozitu a nanokrystalického diamantu.
|
|
|
Vliv struktury a tepelného zpracování na vlastnosti ložiskových ocelí
Pytlíčková, Kateřina ; Dočkal, Ing, Michael (oponent) ; Věchet, Stanislav (vedoucí práce)
Tepelné zpracování ovlivňuje strukturu i vlastnosti zpracovávaného materiálu. Dobré tepelné zpracování ložiskových ocelí má zajistit výslednou tvrdost matrice 60 – 65 HRC, přičemž struktura má být tvořena popuštěným jemným jehlicovitým martenzitem s určitým podílem zbytkového austenitu. Karbidy mají být rovnoměrně rozloženy, nesmí tvořit karbidické síťoví a karbidickou řádkovitost. Kvalitu ložiskových ocelí také ovlivňuje obsah a morfologie vměstků v matrici. V této diplomové práci byly zvoleny různé podmínky tepelného zpracování s cílem vybrat optimální. Tyto mají zajistit dokonalou martenzitickou transformaci a prokalení celého průřezu součásti. Jako zcela nevyhovující se ukázalo být kalení z teploty 760 °C – 770 °C. Při této teplotě byla výsledná struktura feriticko-perlitická, neboť martenzitická transformace vůbec neproběhla. Nepříznivý vliv na výslednou strukturu a vlastnosti měla i příliš dlouhá výdrž na kalící teplotě. Struktura byla v tomto případě tvořena velmi hrubým jehlicovitým martenzitem. Zhrubnutí jehlic místy přesahovalo maximální přípustný stupeň. Ve struktuře bylo možno pozorovat i částečně rozpuštěné globulární karbidy. Optimálního tepelného zpracování se dosáhne kalením z teplot 850 °C – 870 °C a následným popouštěním při teplotě 220 °C. Výsledná struktura zcela vyhovuje výše uvedeným požadavkům. Toto tepelné zpracování lze doporučit pro technickou praxi.
|
|
|
Optimalizace teploty tváření ložisek za poloohřevu
Hrouzková, Andrea ; Klakurková, Lenka (oponent) ; Doležal, Pavel (vedoucí práce)
Bakalářská práce řeší problematiku optimalizace teploty tvařitelnosti ložiskových ocelí za poloohřevu. Jako experimentální materiál byla zvolena ložisková ocel 100CrMnSi6-4. Cílem práce bylo experimentální stanovení optimální teploty pro tváření ložiskových kroužků za poloohřevu. Experimentální stanovení optimálního rozmezí tvářecí teplot bylo posouzeno na základě výsledků ze zkoušky tahem za zvýšených teplot. Experimentální ověření chování ložiskové oceli za teplot odpovídajících tváření za poloohřevu bylo dále provedeno pomocí pěchovací zkoušky za zvýšených teplot. Experimentální část práce se zabývá i analýzou fázového složení oceli 100CrMnSi6-4 pomocí počítačové simulace a její ověření pomocí metalografického hodnocení.
|
|
|
Výzkum a vývoj technologie povrchových vrstev součástí valivých a kluzných ložisek
Němcová, Aneta ; Klakurková, Lenka (oponent) ; Doležal, Pavel (vedoucí práce)
V současné době je věnována značná pozornost zvyšování užitných vlastností ložiskových ocelí. Mezi základní požadavky kladené na ložiskové materiály patří vysoká odolnost proti opotřebení a dobrá odolnost za zvýšených teplot (vzniklých třením). Výzkumná činnost je zaměřena především na aplikace povrchových úprav, při jejichž využití nesmí dojít k negativnímu ovlivnění vlastností základního materiálu. Jednou z možností jak zlepšit užitné vlastnosti ložiskových ocelí může být využití povrchových úprav pro vysokoteplotní aplikace založené na sycení povrchu základního materiálu hliníkem nebo směsí hliníku a křemíku. Tato diplomová práce se zabývá přípravou difuzních vrstev na bázi Al a Al-Si připravených z kapalného prostředí, kdy jako substrát byla použita ložisková ocel. Pozornost byla věnována především posouzení vlivu chemického složení nanášeného roztoku a teploty žíhání na tvorbu difuzních vrstev. K tomuto studiu bylo využito světelné mikroskopie, rastrovací elektronové mikroskopie vybavené energiově disperzní chemickou mikroanalýzou a optické emisní spektroskopie s doutnavým výbojem. Dále bylo provedeno měření mikrotvrdosti a vyhodnocení tloušťky vrstev pomocí obrazové analýzy.
|
|
|
Výzkum a vývoj povrchových úprav ložiskových ocelí metodou iontové nitridace
Klimčáková, Kateřina ; Klakurková, Lenka (oponent) ; Doležal, Pavel (vedoucí práce)
Základní požadavky kladené na součásti valivých ložisek jsou vysoká mez únavy, odolnost proti otěru a korozivzdornost. Protože kompletní výroba ložisek z materiálů, které těmito vlastnostmi disponují, by byla finančně náročná, využívají se pro zvyšování mechanických vlastností povrchové úpravy. Tato bakalářská práce se zabývá aplikací vrstev metodou iontové nitridace na ložiskové oceli. Pozorován byl vliv vstupních podmínek iontové nitridace a stavu povrchu na tribologické vlastnosti ložiskové oceli s danou povrchovou úpravou. Ke studiu byly využity metody světelné mikroskopie, měření tvrdosti dle Vickerse, rastrovací elektronové mikroskopie vybavené energiově disperzní chemickou mikroanalýzou, optické emisní spektroskopie s doutnavým výbojem a metod fázové analýzy pomocí rentgenové difrakce.
|
|
|
Měřicí doteky ve strojírenské metrologii
Böhm, Jakub ; Harčarík, Matej (oponent) ; Jankových, Róbert (vedoucí práce)
V této diplomové práci je řešena problematika měřicích doteků ve strojírenské metrologii. Práce pojednává o adhezivním a dalších druzích opotřebení, které způsobují měřicí doteky během dynamického měření. Je zde vyhodnoceno poškození měřené součásti ze siluminu i změny textury měřicích doteků vyrobených z karbidu titanu, nitridu křemíku, zirkonia, ložiskové oceli, rubínu, experimentálního kompozitu a nanokrystalického diamantu.
|
|
|
Hodnocení mikrostrukturních parametrů ložiskových ocelí s ohledem na jejich mechanické vlastnosti a životnost
Hroš, Michal ; Juliš, Martin (oponent) ; Klakurková, Lenka (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce je hodnocení vlivu mikrostrukturních parametrů ložiskových materiálů s důrazem na hodnocení karbidické fáze s využitím předpisu SEP 1520. Úvodní teoretická část se zabývá analýzou konkrétních skupin materiálů pro výrobu valivých ložisek. Pozornost je věnována jednotlivým skupinám ocelí, jejich mechanickým vlastnostem, výrobě, tepelnému zpracování,mikročistotě a především pak mikrostrukturním a makrostrukturním parametrům, které významným způsobem ovlivňují kvalitu ložiskových ocelí. Experimentální část bakalářské práce je detailněji fokusována zejména na vliv velikosti, morfologie a rozložení karbidické fáze v materiálech na jejich výslednou kvalitu a jejich systematické hodnocení.
|
|
|
Vliv struktury a tepelného zpracování na vlastnosti ložiskových ocelí
Pytlíčková, Kateřina ; Dočkal, Ing, Michael (oponent) ; Věchet, Stanislav (vedoucí práce)
Tepelné zpracování ovlivňuje strukturu i vlastnosti zpracovávaného materiálu. Dobré tepelné zpracování ložiskových ocelí má zajistit výslednou tvrdost matrice 60 – 65 HRC, přičemž struktura má být tvořena popuštěným jemným jehlicovitým martenzitem s určitým podílem zbytkového austenitu. Karbidy mají být rovnoměrně rozloženy, nesmí tvořit karbidické síťoví a karbidickou řádkovitost. Kvalitu ložiskových ocelí také ovlivňuje obsah a morfologie vměstků v matrici. V této diplomové práci byly zvoleny různé podmínky tepelného zpracování s cílem vybrat optimální. Tyto mají zajistit dokonalou martenzitickou transformaci a prokalení celého průřezu součásti. Jako zcela nevyhovující se ukázalo být kalení z teploty 760 °C – 770 °C. Při této teplotě byla výsledná struktura feriticko-perlitická, neboť martenzitická transformace vůbec neproběhla. Nepříznivý vliv na výslednou strukturu a vlastnosti měla i příliš dlouhá výdrž na kalící teplotě. Struktura byla v tomto případě tvořena velmi hrubým jehlicovitým martenzitem. Zhrubnutí jehlic místy přesahovalo maximální přípustný stupeň. Ve struktuře bylo možno pozorovat i částečně rozpuštěné globulární karbidy. Optimálního tepelného zpracování se dosáhne kalením z teplot 850 °C – 870 °C a následným popouštěním při teplotě 220 °C. Výsledná struktura zcela vyhovuje výše uvedeným požadavkům. Toto tepelné zpracování lze doporučit pro technickou praxi.
|
|
|
Výzkum a vývoj technologie povrchových vrstev součástí valivých a kluzných ložisek
Němcová, Aneta ; Klakurková, Lenka (oponent) ; Doležal, Pavel (vedoucí práce)
V současné době je věnována značná pozornost zvyšování užitných vlastností ložiskových ocelí. Mezi základní požadavky kladené na ložiskové materiály patří vysoká odolnost proti opotřebení a dobrá odolnost za zvýšených teplot (vzniklých třením). Výzkumná činnost je zaměřena především na aplikace povrchových úprav, při jejichž využití nesmí dojít k negativnímu ovlivnění vlastností základního materiálu. Jednou z možností jak zlepšit užitné vlastnosti ložiskových ocelí může být využití povrchových úprav pro vysokoteplotní aplikace založené na sycení povrchu základního materiálu hliníkem nebo směsí hliníku a křemíku. Tato diplomová práce se zabývá přípravou difuzních vrstev na bázi Al a Al-Si připravených z kapalného prostředí, kdy jako substrát byla použita ložisková ocel. Pozornost byla věnována především posouzení vlivu chemického složení nanášeného roztoku a teploty žíhání na tvorbu difuzních vrstev. K tomuto studiu bylo využito světelné mikroskopie, rastrovací elektronové mikroskopie vybavené energiově disperzní chemickou mikroanalýzou a optické emisní spektroskopie s doutnavým výbojem. Dále bylo provedeno měření mikrotvrdosti a vyhodnocení tloušťky vrstev pomocí obrazové analýzy.
|
host ::
RSS.